přehled koncertních sálů
Chrám sv. Mikuláše
Malostranské nám. 25
118 00 Praha 1 - Malá Strana
MAPA
Zhruba osmdesát let budovaná národní kulturní památka, její kupole se neodmyslitelně pojí s panoramatem Malé Strany a Hradčan. Bez váhání ji můžeme řadit mezi hlavní barokní stavby Evropy – je též nazývána nejkrásnější stavbou českého baroka. Na stavbě jezuitského komplexu, kterému ustoupilo na 12 domů se podíleli přední stavitelé své doby. Velmi bohatě zdobený interiér byl založen na principu prostupu geometrických těles.
A chrám v číslech? Čtyřicet metrů široký chrám stojí na téměř patnáctimetrových základech, ukrývá v sobě 30m širokou hlavní loď. Ta je zakončena úchvatným - padesát metrů vysokým - prostorem kopule (nejvyšší pražský interiér), která zvenčí dosahuje v lucerně necelých osmdesáti metrů. V průměru se pyšní úctyhodnými dvaceti metry.
Dvořákova síň Rudolfina
nám. Jana Palacha 1/79
Praha 1 - Staré Město
MAPA
Budova Rudolfina byla slavnostně otevřena 7. února 1885 jako víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály. Rudolfinum nechala postavit u příležitosti 50. výročí svého založení Česká spořitelna, která požádala následníka habsburského trůnu arcivévodu Rudolfa, aby stavba byla pojmenována po něm. Po vzniku Československa byla budova označována jako Dům umělců. Na stavbu budovy byla vypsána veřejná soutěž a následně byla výstavba svěřena architektům Josefu Zítkovi a Josefu Schulzovi, kteří ji dokončili v roce 1881. Stavba dostala jméno po korunním princi Rudolfovi. Roku 1884 byla zřízena koncertní síň (dnes Dvořákova síň). V zadním traktu se nachází menší koncertní sály, Sukova síň a Kubelíkova síň. Budova byla několikrát upravována, v meziválečném období dokonce pro potřeby parlamentu. Poslední kompletní rekonstrukce proběhla v letech 1990–1992. V poválečném období byla budova sídlem HAMU a České filharmonie, dnes je budova sídlem České filharmonie a Galerie Rudolfinum.
Kostel Panny Marie pod řetězem na konci mostu
Lázeňská ul.
111 21 Praha 1 - Malá strana
MAPA
Více informací o kostele naleznete ZDE.
Kostel sv. Šimona a Judy
Dušní ulice
110 00 Praha 1
MAPA
V letech 1615 - 20 byl vystavěn nový Kostel Šimona a Judy, u kterého byl až do r. 1784 hřbitov. V souvislosti s výstavbou průčelí klášterních i špitálních budov směrem do ulice U Milosrdných je uváděn zednický mistr Gion Decapauli a štukatér Tommaso Soldatti. Dnešní jednotně provedené honosné barokní průčelí napodobující dienzenhofferovské formy vzniklo v letech 1751 - 53 podle projektu Jana Josefa Hrdličky. Ten upravil barokně i fasádu klášterního kostela, který je v jádru goticko-renesanční. Pěkný klášterní refektář je zdoben nástropními štukaturami z r. 1681 a novými malbami, které provedl r. 1931 malíř Ignác Mendl. V objektu bylo v letech 1819 - 20 přestavěno vnitřní křídlo a na něm byly r. 1827 vymalovány sluneční hodiny.
Při rekonstrukci byly objeveny dvě tuby s dokumenty z r. 1827 a 1846. Kostel sv. Šimona a Judy byl odsvěcen a slouží jako koncertní sál.
Kostel u Salvátora
Salvátorská 1
110 00 Praha 1 - Staré Město
MAPA
Je to největší pražský evangelický kostel zasvěcený Spasiteli (Salvator = Spasitel). Na začátku 17. st. se přistěhoval do Prahy značný počet německých luteránů, kteří brzy začali postrádat vlastní velký kostel. Pozemek na jeho stavbu jim zakoupil hrabě Jáchym Ondřej Šlik u domu, který byl později paulánským konventem. V letech 1611 - 14 vystavěli goticko-renesanční objekt kostela sv. Salvátora. Stavitelem byl J. Christofen z Graubündenu, za autora projektu bývá považován Giovanni Maria Filippi. Po Bílé Hoře byl kostel evangelíkům zabaven, uzavřen a jeho kazatelé vypovězeni z Prahy. V roce 1626 byl darovací listinou předán řádu paulánů, kteří si vedle stojící dům upravili na prozatímní klášter. Později chtěli klášter rozšířit, tak zakoupili sousední dům na Staroměstském náměstí. Klášter paulánů byl spojen s kostelem krytou chodbou. Kostel byl po roce 1689, kdy vyhořel, částečně zbarokizován tím, že nad bočními loděmi byly vystavěny tribuny. Roku 1720 byla přistavěna hranolová věž a po polovině 18. st. hlavní loď a kněžiště bylo vyzdobeno rokokovými štukaturami. Při té příležitosti patrně doplnili kostelní průčelí o dvě věže. Pozdější stavební úpravy kostela i konventu v roce 1777 vedl stavitel Jan Prachner. Po josefinských reformách roku 1784 byl zrušený klášter i s odsvěceným kostelem přidělen mincovnímu úřadu. Roku 1863 kostel koupili čeští evangelíci, byl zrekonstruován pro bohuslužebné účely a vysvěcen. Tento stav trvá dodnes.
Malý sál Městské knihovny
Mariánské náměstí 1111 21 Praha 1 - Staré město
MAPA
Obecní dům Praha - Smetanova síň
Smetanova síň - plánek koncertního uspořádání
náměstí Republiky 5
111 21 Praha 1
MAPA
Obecní dům stojí na místě královského sídla zvaného Králův dvůr. Záměr pražské radnice postavit reprezentační budovu a touha nejvýznamnějšího českého spolku Měšťanské besedy rozšířit své prostory za městské peníze stál u zrodu nového objektu, který by reprezentoval hlavní město království a podpořil český společenský život. R. 1902 schválila městská rada stavbu, 1903 byl schválen nákup pozemku vedle Prašné brány. R. 1904 byl schválen projekt a 1905 se začalo stavět.
Objekt byl vybudován v letech 1905 - 11 podle projektu arch. Antonína Balšánka a Osvalda Polívky jako centrum českého kulturního života a protiváha nedalekého Německého domu a kasina a německého korsa Na Příkopě. Stavbu zahájili 9. 8. 1905 stavitelé František Schlaffer a Josef Šebek. Dům byl slavnostně otevřen 16. 12. 1911 vernisáží výstavy tří předních českých výtvarných spolků - Jednota výtvarných umění, Spolek výtvarných umělců Mánes a Skupina výtvarných umělců. Dům byl defenitivně zkolaudován 22. 11. 1912. Stal se střediskem společenského života i místem významných dějinných událostí. O tom svědčí bronzová deska Ladislava Šalouna, která je umístěna zvenčí poblíž Prašné brány.
Obecní dům stojí na parcele o velikosti cca 14 000 m2, zastavěná plocha činí 4214 m2, celkový objem stavby je cca 14 000 m3. V objektu je asi 1240 místností.
Smetanova síň (897 m2) je ústředním prostorem prvního patra i celého Obecního domu, arch. řešení Antonín Balšánek. Nástropní figurální malby provedl František Ženíšek, štukovou výzdobu Karel Novák. Proscéniový oblouk zdobí po stranách sousoší Slovanské tance a Vyšehrad od Ladislava Šalouna, do balkonů jsou zasazeny portrétní medailony skladatelů od Antonína Štrunce, Antonína Máry a Karla Nováka (vlevo František Škroup, Vilém Blodek, vpravo Karel Bendl, Zdeněk Fibich, nad hlavním vstupem Jan z Holešova, Bohuslav z Čechtic, Kryštof Harant z Polžic, Václav Jan Tomášek). Balkonové výklenky s motivy Hudby, Tance, Poezie a Dramatu vymaloval Karel Špillar. Součástí původního vybavení jsou zrcadla, barevné vitráže ve stropě a secesní textilie, křesla byla osazena při poslední rekonstrukci, byla vyrobena v Itálii jako volné repliky křesel původních. Varhany zdobí medailon Bedřicha Smetany od Františka Hergesela, mají 4 manuály a 89 rejstříků.
Kapacita míst k sezení při koncertním uspořádání je 1149.
Velký sál Kulturního centra Vltavská
Velký sál Městské knihovny v Praze
Mariánské náměstí 1
111 21 Praha 1 - Staré město
MAPA
Více informací naleznete ZDE.